Spomienky na blogové začiatky

Zdroj: rebloggy.com
Mám pocit, že čím dlhšie blogujem, tým krajšie a s väčším úsmevom spomínam na svoje začiatky. A nedávno, keď mi na Facebooku vyskočil článok nejakého blogera (alebo blogerky, už neviem) o tom, aké trendy boli kedysi v blogovaní, prinútilo ma to opäť trochu zaspomínať a zároveň ma to inšpirovalo k napísaniu práve tohto článku. Napadlo mi, že spíšem veci, ktoré som robila, keď som začínala, ako vyzeral môj prvý blog a stránky a aké články som písala. Skôr než začnem, musím napísať, že je to skôr na také pobavenie sa a fakt, že každý nejako začínal. 😊

Takže, začnem asi tým, že som začínala blogovať v pätnástich. Na internete som objavila rôzne články o emo a o gothic štýle. Hádajte čo. Chcela som byť strašne gothic. O mojom pózerskom období som už písala na starom blogu, takže to tu priveľmi rozmazávať nechcem. Ako som sa tak prehrabávala internetom, nachádzala som množstvo blogov, ktoré boli zamerané na dark art obrázky a na články o gothic. Samozrejme som netušila, že to boli články s nepravdivými informáciami. 

A tak bolo jasné, že aj ja musím mať svoj blog. Odkiaľsi na mňa vyskočili E-stránky.sk. A tak som si založila prvé stránky. Dizajn som zvolila samozrejme ten najtemnejší, ktorý na Estránkach mali. Možno ho niektorí budete aj poznať.


Po večeroch som si plánovala, čo tam všetko bude. Videla som na nejakých stránkach rubriku o sebapoškodzovaní? Bum! Už tam bola. Videla som na takom blogu rubriku o šikane? Bác! Už tam bolo aj to. Články o gothic som "okopčila" z rôznych blogov. Veľká chyba číslo jeden. A hádajte aký font som používala? Žeby neslávne slávny Comic Sans? Presne. Miešala som farby od zelenej cez ružovú až po žltú. A to všetko na tmavom podklade, takže by vás z toho mohli rozbolieť oči. Chyba číslo dva. 

Na druhú stranu som publikovala aj svoje básničky a pubertiacke denníky. Nuž, myslíte si že som písala nejaké úvahy a mala vlastný názor? Nie, všetko som okopírovala. A teraz sa za to aj trochu hanbím, ale zase, každý nejako začínal. Aj keď takto nepekne. 

Tieto stránky mi vydržali asi mesiac aj pol. Potom som videla, že je veľký boom s blog.cz. Stránky som teda zmazala a pokúsila som sa založiť si blog na slávnom blog.cz. Tam som sa dlho nervovala s nastavovaním dizajnu a vzdala som to. Po pár dňoch mi to nedalo a založila som blog znovu. Dizajn vyzeral asi takto: čierne pozadie, veľké záhlavie, ktoré než ste prešli tak vás to aj prestalo baviť. Samozrejme nechýbal Comic Sans a biela farba písma. K tomu patrila červená farba na odkazy. Hrôza. Proti čiernej nič nemám, milujem tú farbu, ale naučila som sa, že pre blog nie je vhodné ju používať vo veľkom množstve. Ale to som sa naučila až pred nejakými tromi rokmi. 

Čo sa týka tvorby článkov, tak to sa trochu zlepšilo, pretože pokročilejší blogeri ma naučili, že nemám kopírovať. Obrázok som ešte občas kopírovala, ale potom som to skutočne prestala robiť a urobila som zo svojho kopírovateľského blogu autorský. Ale ešte pred tým posunom som bola schopná napísať "článok", ktorý mal jednu vetu. Neviem, ako som to mohla robiť. Stačilo napísať názov článku, čo bolo niečo ako "Comeback" (na moje vtedajšie schopnosti z angličtiny som ju používala až pričasto) a celá jedna veta obsahovala asi toto: "Konečne som sa vrátila po týždni bez internetu, hurá, konečne môžem blogovať!" :D 

Ale i keď som robila takéto chyby, ktoré už dnes nerobím (alebo si ich aspoň nie som vedomá), spomína sa mi veľmi príjemne na tieto časy. Aj keď som kopírovala, aj keď som nebola sama sebou a chcela som sa po niekom opičiť. Ale bola som v puberte. A ako som už spomínala: každý nejako začínal. Osobne som vďačná aj za to, že som robila také chyby, pretože som aspoň mala šancu naučiť sa, ako ich nerobiť. A viete čo? Vždy keď ma niekto na nejakú vec upozornil, najprv som chcela byť za rebela a nereagovať na to. Ale v mojom vnútri bolo niečo, čo kričalo, že sa chce naučiť, ako to robiť správne. 

Možno vďaka tomu temnému blogísku a vďaka tým chybám som teraz tam, kde som. Veď človek sa učí na vlastných chybách. Nuž, dúfam, že vás článok aspoň trochu pobavil a že sa vám páčil. 

Ako spomínate na svoje blogové začiatky vy?
Aké chyby ste robili, prípadne nerobili?

Komentáre

  1. Ja som začala s blogovaním v dvanástich, takže moje články vyzerali ešte horšie :D Tiež kopírované a dokonca som sa dlho držala zlozvyku písať namiesto normálne v - w :D
    Ale ako si sama napísala každý sme nejako začínali a tiež sa teraz po rokoch nad tým už iba pousmejem :-)

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Pamätám si, že písať w namiesto v bol vtedy veľký trend. Keď som ešte nemala blog, tak som tak tiež písala napríklad komentáre na nejakých stránkach a tak. :D

      Odstrániť
  2. Já začala v roce 2008 a od té doby měla několik blogů, ale takových těch dětských, v roce 2013 jsem založila ten, který mám do teď, akorát jsem teda nedávno přestěhovala na blogspot a brzy půjdu i na vlastní doménu. :)
    Moje psaní bylo fakt šílené, když se kouknu na článek před 3 lety a na článek teď, tak je to úplně něco jiného, ale hodně mi to pomohlo, co se týče gramatiky a slohu. :)

    fakynn

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Áno na tých článkoch sa dá dosť dobre vidieť ten posun. Aj ja to tak vnímam. Na vlastnú doménu sa chystám aj ja, ale až o niekoľko rokov. Zatiaľ je to len môj sen. :D

      Odstrániť
  3. Můj první blog začal v roce 2005, takže mi bylo nějakých šestnáct, a samozřejmě byl taky děsně dárk, emo, punkrock, gothic, všechno dohromady :D Básničky, názory, výlevy, deník puberťáka, emoidní hlody, ke každé básničce nějaký avatar a dost možná tam byla zpočátku i rubrika vůbec s kopírovanými obrázky v těchto stylech, co se mi líbily. V těch dobách se blogovalo hlavně na sblog.cz a lidi se dělili do tří skupin - buď měli příšerný základní design, nebo se to všechno učili sami, nebo používali někým dělané složité designy, které se dlouho načítaly. Kdekdo měl na blogu přehrávač, takže když jste se přihlásili, okamžitě se spustila nějaká písnička, což byl často šok, když třeba člověk naplno poslouchal něco vlastního :D Navíc kdykoli jste překlikli na nějaký odkaz, spustila se znovu od začátku. Měla jsem těch blogů pak několik vedlejších, třeba čistě na básničky, čistě na sbírání obrázků, nebo jako různé vlastní fanfikce či jakože povídky. Postupem jsem došla k tomu, že nemá smysl mít x blogů a tříštit návštěvnost, nejlepší je mít všechno na jednom pohromadě. A žádná blikátka na blogu.

    Tmavé designy mě pořád baví třeba na různých fórech nebo blozích, kde jde tak trochu o RPG, dodává to tomu atmosféru, ale vlastní blog mám radši černý na bílém, a takové blogy i nejradši čtu.

    Největší chyba z tehdejší doby byla asi ta, že si lidi nevážili vlastní tvorby, a myslím, že můžeme všichni líbat ruce Krutomluvovi a spol., kteří přišli s myšlenkou AK a spustili autorskou revoluci. Ale třeba tehdy bylo taky celkem zvykem mít na blogu ve sloupku shoutboard, kde lidi mohli psát, nebo návštěvní knihu. A to mi někdy přijde jako škoda, že už se to moc nevede.

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Vidíš, práve uvažujem o tom, že tu na blogu vytvorím niečo ako návštevnú knihu. :) Tmavý dizajn tiež úplne neodsudzujem, páči sa mi to, ale tak nejako sa mi lepšie číta práve čierne na bielom. Ale máš pravdu, niektorým blogom to veľmi sedí.

      Odstrániť
  4. Veľmi pekný článok, je super zaspomínať na svoje začiatky:) Tiež som bola na emo a gothic:D Ja som si svoj prvý blog založila v 14 a písala som tam všelijaké random veci, ale po čase ma to mrzelo, až potom neskôr som sa vrátila k blogu a ten mám až doteraz:) A už si to bez neho neviem ani predstaviť:D

    Giveaway o balíček produktov v hodnote 100€

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. Ďakujem, už ani ja si neviem bez blogu predstaviť svoj život. :)

      Odstrániť
  5. Ja som mala prvý blog pred 8 rokmi. Písala som poviedky s témou Harry Potter, Záškodníci a podobne. Pripadalo mi to vtedy tak jednoduché. Návštevnosť ma vtedy absolútne nestrašila po nociach. Pamätám si, že som dávala podmienky 10 a viac komentárov pre pridanie novej kapitoly a čuduj sa svete, ono to fungovalo. Dokonca aj 30 komentárov. Vtedy mi to naše bejbi blogovanie prišlo vďačné, milé, jednoduché, oddychové. Dnes sa každý za niečom ponáhľa, predbieha a keď nie je lepší než ten druhý, tak ho kritizuje a uráža. Áno, niekedy mi tie začiatky chýbajú a spomínam na ne s veľkou nostalgiou.

    Maj sa pekne,
    s pozdravom Jaji
    www.jajibloguje.sk

    OdpovedaťOdstrániť
    Odpovede
    1. To máš pravdu. Teraz chce byť každý najlepší.

      Odstrániť
  6. Tohle je skvělé téma! Taky jsem si při té příležitosti zavzpomínala na své začátky :) Bloguju cca od roku 2005 nebo tak nějak. Měla jsem mezi tím několik blogů a několik regulérních web s doménou, hostingem a vším, co bylo potřeba. Vedla jsem i Goth web (kde samozřejmě v pozadí stránky hrála Join me in death od HIM :D) Psala jsem tam i vlastní příběh o dívce, kterou v 16. století upálili jako čarodějnici, protože se zamilovala do kněze :D :D Měla jsem i web o psím mazlíčkovi, web školního časopisu, kam jsem psala. A, jak jsem psala, několik blogů.
    Co mi ale vydrželo nejdéle, je můj web o Janě z Arku, který jsem začala tvořil někdy v roce 2004 - nejdřív klasicky html kódem, všechno ručně, žádný programy jsem na to neměla D Stránky fungujé do dnes (už teda na WordPressu), archivuje je Národní knihovna ČR a spolupracují s několika zahraničními,, tématickými weby :) Jsem na ně fakt pyšná, strávila jsem jejich vývojem a psaním obsahu několik dlouhých let :D
    Můj současný web o knížkách je můj nejnovější projekt, a už se mi díky němu podařilo stát se redaktorkou několika zavedených webových portálů, takže super :) Blogování a tvorba webové obsahu je úžasný koníček a může se, s trochou štěstí a píle, stát i zaměstnáním :)

    OdpovedaťOdstrániť
  7. Já jsem s blogováním začala v jedenácti. :)
    Po blogu jsem toužila jen proto, že mi připadalo ,,fakt husté" psát něco na internet. Tenkrát ještě nefrčel facebook, e-mail jsem skoro nepoužívala, bylo to prostě něco extra.
    Já jsem kopírovala různé obrázky z internetu, animace, pixelky apod., cpala vtipy z všelijakých zdrojů a pořádala soutěže, především bleskovky. Samozřejmě jsem si vedla i deník, psaný takovým tím puberťáckým stylem ,,tak jsme dneska psali písemku, bylo to fakt hnusné, vůbec nic jsem nevěděla, ach joo, bude pětka, to je hrůza. A jinak byla ve škole veeeelká nudaaa, znáte to, žeee?". Možná to bylo ještě horší, nevím, teď je mi skoro dvacet jedna, už to nedokážu věrně napodobit. :D A dobové články jsem při jednom záchvatu studu smazala. :( Vtipné je, že dnes bych nejradši smazala články i z období onoho záchvatu. :D
    Asi po roce jsem přestávala kopírovat, o nějaké kvalitě článku ovšem stále nemůžeme mluvit. Bylo to období přechodu trvající opět nějaký ten rok. Samozřejmě i potom se články vyvíjely a nejspíš stále vyvíjí, v necelých čtrnácti už to ale přece jenom nebyla taková tragédie.


    Je to fajn takto vzpomínat. Že by další tip na článek? Budu vypadat jako kopírka! :D

    OdpovedaťOdstrániť

Zverejnenie komentára

Teším sa za každý váš komentár, preto som vám neskutočne vďačná. :)

Obľúbené príspevky z tohto blogu

Aj slovenská prvotina môže byť kvalitná!

6 vecí, ktoré ma na blogoch dokážu odradiť

Môj hendikep: ako sa ja pozerám na svet?